Předmluva k Pedagogické ministory
"Krize nejsou signálem k rezignaci, dokonce ani ne k pasivnímu "přetrpění", nýbrž výzvou k tvořivé reakci, nabídkou sestoupit hlouběji."
Tomáš Halík
Přiznám se, že jsem rezignovala na povolání prvostupňové učitelky a trpěla jsem. Avšak velmi aktivně a efektivně. Umět správně trpět, to chce odvahu a vytrvalost. My umělecké duše trpíme rády. Jako nedělá nám to dobře, to rozhodně ne, ale nějak si neumíme pomoci. Je to vrozené emoční ladění a citlivé prožívání, které je křehké a méně odolné vůči tlaku na výkon a hlavně stresu. Na druhou stranu ono utrpení můžeme přetvořit a vtisknout do tvorby. A tak vznikla moje první sbírečka pro vyhořelé a frustrované učitele, jejichž původním záměrem bylo zmodernizovat české školství.
Kdybych věděla, co vím teď, nebyla bych bývala tak horlivá. Kdybych věděla, že moje povaha zapadá více do kolektivu druhostupňových učitelů, studovala bych dějepis a výtvarku nebo češtinu a hudebku. Kdybych věděla, že moje svobodná duše je šťastná mezi umělci, vybrala bych si uměleckou školu. Ano mám krizi. Kdysi před 25 lety jsem špatně zvolila. Ale naštěstí věřím tomu, že každý nový den můžeme zvolit znovu a znovu. Rezignovala jsem na kariéru učitelky v systému, ale ne na život a volání duše.
Takže teď je na světě tato ručně sešitá sprostá sbírka básniček s vlastními ilustracemi, kde jsem bez cenzury vyventilovala svou špatnou zkušenost. Pokud vás povolání učitele nezklamalo, není to čtení pro vás. Pokud jste spokojený pedagog, hrozí, že vás toto čtení rozhořčí, a to opravdu není mým záměrem. Proto to nečtěte. Humor v této sbírce je černý a nabroušený jako břitva. Údajně na hraně. A o to mi v podstatě šlo. Nejsem na straně učitelů, protože mezi skvělými jsou i plevy, které by bylo potřeba vytrhat a ne jim dávat ocenění. Nejsem na straně rodičů, ačkoliv jich je většina moc fajn, stačí jeden urputný vysírač. I já byla vysírací matka. Ačkoliv oprávněně, ničeho jsem nedosáhla. Byla jsem moderní učitelka a dosáhla jsem vyhoření. Nejsem tudíž na ničí straně, pouze na té své.
No a tak tedy zvu k počtení to mizivé procento nešťastných frustrovaných učitelů, co měli ideály a sny a museli od nich upustit. Vydejte se se mnou do hlubin mé černé sprosté části duše.
https://www.fler.cz/zbozi/pedagogicka-ministory-zelena-15203113
Další mé části aktivně pracují na sbírce o mateřství, manželství a o hořkosladkém životě. Tato tvorba bude určena širší čtenářské populaci, která se ráda zasměje nad utrpením někoho jiného. Ačkoliv se domnívám, že strasti rodičovství a manželství jsou více méně všude stejné.
No a pokud jsem o sobě napsala, že jsem stále učitelka, v hlavě se mi rodí plán, jak jí být sama za sebe. Ale dá to ještě hodně příprav a práce. Když to upřesním, jsem tvořivá učitelka na půli cesty. A teď tvořím :-)