Neomezené možnosti v omezeném světě
Jak jsem si hledala práci
Není jednoduché najít si vyhovující práci a ještě těžší je najít si práci v novém oboru. A úplně nejtěžší je najít práci v novém oboru, pokud vaše dřívější povolání bylo: UČITELKA!!!
Začínám všechny personalistky a vedoucí oddělení podezřívat z vážných emočních traumat, co se jejich školních let týká. No, není divu. I já mám svá traumata. Prvního syna jsem přemístila do jiné MŠ jen kvůli tomu, že tamní učitelka páchla po cigárech. Tento zápach však navodil moji vzpomínku na temný kumbál s hračkami za závěsem, kam se umisťovaly "zlobivé" děti, tedy ty, co řvaly, když rodiče odešli do práce.
Po své černobílé pohádce jsem se ocitla na prahu jakéhosi DIVNOSVĚTA.
Školství
Mám diplom, mám vlohy a doma tři malé děti. První stupeň se třídnictvím a plným úvazkem je nad mé síly. Tak jsem se poptávala, zdali by to šlo bez toho. Nešlo.
Zkusila jsem si půl roku učit jako zástup na 2. stupni. K mému velkému překvapení, mě to moc bavilo. Neměla jsem třídnictví a tak jsem i plný úvazek zvládla. Když tedy nepočítám vlastní domácnost, která přes pracovní úspěchy byla stejně vzhůru nohama.
Svitla mi naděje! Můžu učit na 2. stupni!!! :-D
Nemůžu. Nemám aprobaci.
Kreativní a spolehlivý člověk v ixbž
Školství se začínalo zdát v mé situaci nedostupné. Byla jsem frustrovaná, zoufalá, naštvaná a tak jsem ho zavrhla. Můžu přece dělat cokoli jiného. Nebo ne???
Rozeslala jsem životopisy. Pozvali mě na pohovory. Byla jsem připravená na 100%. Buď jsem měla připravené portfolio, prezentaci nebo hotový projekt k tématu. Začátek se zdál být skvělý. Vypadalo to, že jsem i nadchla. A pak TDD TM.
"Ale tohle je středoškolská pozice..."
"Neumíte jazyky? V dnešní době?" Ne. Žiju v Čechách a věnuji se českým dětem. Ještě ministerstvo přidá jednu hodinu cizího jazyka a vyrazím v čele Národního obrození!
"Jak byste propagovala naši firmu? Neumíte s Canvou? " Ne. Ale nemám problém se to naučit. Vaše chyba, že jste mi nedůvěřovali. No jen se podívejte! Takhle tu perlím zcela sama a ten rekvalifikační kurz, do kterého jsem se kvůli tomu PÍ ÁR přihlásila, začíná až za týden.
Knihovnice, asistentka prodeje v optice, pracovník českého rozhlasu, spolupracovník na tvorbě videí na youtube, administrativní pracovnice v pohřební službě
Další životopisy, žádné pohovory. Shrnula bych to do věty: "S lítostí Vám musíme oznámit, že do výběrového řízení jsme vybrali vhodnějšího uchazeče." Ještě ta optika tomu nasadila korunu: "Přejeme Vám, aby jste našla uplatnění, které více odpovídá Vaším zkušenostem."
"Dělej, co můžeš, s tím, co máš, tam, kde jsi."
T. Roosevelt
Školství
Dobře, mám vysokoškolský diplom z PdF. Po třičtvrtě roce marných pokusů najít práci mimo školství jsem se vrátila k tomu, co mám. Pohovor. Oni nadšení, já frustrovaná, vyčerpaná, vyhořelá, bez chuti vlézt zpět tam, kde už jsem třikrát byla. Ani o krok zpět.
Tak alespoň kousek vedle... Další pohovor. Další otázka: "Jste schopná ty jazyky oprášit?" "Jsem schopná všeho, jen když se nebudu muset vracet do školství." Šéf byl chlap. Bůh ví, na co myslel, a jak si mou spontánní odpověď vyložil. Každopádně z organizace nikdo nezavolal, ani neodpověděl na email, ani nevzal telefon. Jsem prašivka. Jsem muchomůrka. Sice se nedám jíst, ale aspoň dobře vypadám :-D Bože, už mi fakt hrabe.
Frustrovaná kreativní duše
Říká se, že umělci nejvíce tvoří, když mají depresivní a složité období. I mě se zmocnil tvůrčí duch. Začala jsem kreslit, malovat, psát a doufala, že se něco z toho chytí a trochu si přivydělám. Naděje umírá poslední a taky že umřela. Nevydělala jsem ani korunu. Ale začala jsem dělat, co mě baví. Byla jsem zoufalá, ale měla jsem prostor k seberealizaci. Po úletu do světa umění, jsem se pomalu začala vracet ke svému povolání. Alespoň virtuálně. Začala jsem přispívat na Učitelnici.
Podnikatelka?????
A ejhle!!! Po měsíci jsem si vydělala 1000 Kč!!!! Vím, že za měsíc práce se to může zdát nicotné, ale pro mě to byl veliký úspěch. Mám radost z každého prodeje po pár korunách, protože to znamená, že se někomu můj materiál do výuky tak líbí, že je ochoten za něj zaplatit :-D
No a tak jsem se stala podnikatelkou. Ze strachu, že kdyby mě někdo naprášil a já neměla živnost, přijdu i o tu tisícovku. A ještě slíznu pokutu do výše až 1 000 000 korun!!!